Regionální "tuctový" den v Milovicích aneb mohl jsem být v Drážďanech

Čauves,
  dnes jsem se konečně dokopal k tomu abych tento již mimořádně neaktuální článek dopsal. Předem upozorňuji, že to byl opravdu traumatický zážitek, ale všechno popořadě.

Na vysočanském nádraží

lokomotiva

  Kolem půl desáté jsem nastupoval na pražském vysočanském nádraží do historického vlaku taženého lokomotivou řady 141. Tyto historické vlaky byly nasazeny na linku S20 (PRAHA MASARYKOVO N. - Praha Vysočany - Čelákovice - LYSÁ NAD LABEM - MILOVICE) a myslím, že historické vozy jsou o dost funkčnější než typicky české motoráky, tak například okna: v motoráky je musíte stáhnout a mnohdy to nejde, v historickém vozu jsou okna na kličku. Navíc, historické vozy jsou dvoupatrové, takže již minulé století znaly CityElephant! Záchod jsem sice neviděl, ale myslím si, že je stejně hrozný jako ten v motoráku, ale nechci to tady nějak srovnávat, ale snažím se vám zdělit, že by bylo dobrý, kdyby ČD provozovaly na neelektrifikovaných raději RegioSharky s Wi-Fi a zásuvkami, než starý a smradlavý motoráky z vyrobený za totáče.

starej bus #2

dětský svět v Mirakulu

patrový vagon Bp 930 (není to moje fotka)

  Když jsem se dostal do Milovic, tak jsem se nejdřív zastavil u stánku PID, kde jsem dostal jízdenku na autobus č. 432, na který byly dnes nasazeny historické autobusy Škoda. Když jsme přijel do místa, kde měl být další program, park Mirakulum a první zrada spočívala v tom, že nebrali karty, takže jsem se plahočil přes půlku do Milovic, v uších detektivku Syn k bankomatu a potom už busem zpátky. Ten den nebylo zrovna hezké, ale nepršelo, ale za slunečna je návštěva Mirakula lepší. Park je určený pro rodiny s dětmi, jsou tu atrakce jako katakomby, dětská ZOO, lesní hřiště, země prasátka Pigyho atd... Nejvíc, jsem si užil dětskou zoo, kde se krmily kůzlata nějakým senem či co to byl, které bylo oproti ZOO Praha zadarmo.

starej bus

patrový vagon Bp 930 

selfie v dětské zoo

  O dost horší je Milovický tankodrom ne který se buď chodí pěšky nebo úzkokolejkou, která stála stovku, což mě naštvalo, protože za stovku se můžu dostat z Prahy do Pardubic a zpátky. Samotný tankodrom na mě působil depresivně, protože tu vyjížděli tanky a vojenská auta a na obloze vytrvale létají vojenské vrtulníky a velmi to připomíná válku, takže jsem si řekl, že proč bych měl za něco takovýho platit, když se to několik tisíc km ode mě opravdu děje. A tak jsem se sebral a jel jsem domů.
  Na závěr bych chtěl říct, že jsem absolutně proti všem vandalům, náckům a rasistům, kteří poničili pražské HateFree Zones a na HateFree akce chodím a podporuji je.

druhý starý bus

  Nezapomeňte mě sledovat, čauves někdy, Ifram.








  P. S. To s těma Drážďanama jsem myslel tak, že ten den byl v Drážďanech velkej sraz parních lokomotiv.